Spánek náš vezdejší dej nám dnes

Je to nejúčinnější lék a je to zdarma. Většina lidí si ale neuvědomuje, jak zásadně dostatek spánku ovlivňuje naše fyzické i mentální zdraví. Kdyby to bylo každému jasné, neměli bychom v současné době na světě nebezpečnou plíživou epidemii, která má monstrózní vliv na naše prožívání, rozhodování, schopnost učení, bezpečnost na silnicích a v neposlední řadě i délku našeho života. Mám na mysli celosvětovou epidemii nedostatku spánku.


NEJRYCHLEJŠÍ CESTA DO HROBU
Studiem problematiky spánku jsem strávila celý měsíc, a proto vše, co se v tomto článku dočtete, nejsou mé názory, ale vědeckými experimenty podložená fakta. To jen pro případ, že byste se chtěli cukat hned při počátečním tvrzení, totiž že dospělý člověk potřebuje pravidelně spát 7–9 hodin denně. Neexistují žádné výjimky, protože přirozená délka našeho spánku odvisí od cirkadiánního rytmu, který se vyvinul jako evoluční adaptace na střídání dne a noci na planetě Zemi. Pokud bychom žili na jiné planetě, je více než pravděpodobné, že bychom měli jiný cirkadiánní rytmus, a tudíž jinou potřebu spánku. I v mém nejbližším okolí jsou ale lidé, kteří se považují za supermany a tvrdošíjně si trvají na tom, že jim stačí 5–6 hodin spánku denně. Jak chcete, supermani, sami si zkracujete život…

Pěkným příkladem podporujícím toto tvrzení je statisticky změřený 21% nárůst incidence infarktu pokaždé, když se zimní čas změní na letní, a my tak přijdeme o jednu „pouhou“ hodinu spánku. Zkrácení doby pravidelného spánku na 6 a méně hodin vede dále k vyššímu riziku mrtvice, srdečních komplikací a rakoviny, potlačuje dramaticky imunitu, urychluje rozvoj stařecké demence a Alzheimerovy choroby, zhoršuje depresivní a úzkostné stavy, urychluje stárnutí. Což sečteno a podtrženo vede ke zkrácení života a navíc k celkovému zhoršení jeho kvality.

VYSNĚNÉ ŘEŠENÍ
Nedostatek spánku se kromě jiného výrazně promítá také do naší paměti, a tedy do schopnosti učení. Nevyspalé dítě dosahuje ve škole dokonce o 40 % horších výsledků než dítě vyspalé. Nutno podotknout, že děti potřebují přirozeně spát déle (cca 10 hodin), a to až do věku 25 let, do té doby se totiž mozek stále vyvíjí. Není divu, že mezi dětmi a dospívajícími přibývá psychických problémů, poruch pozornosti a sebevražedných tendencí, ani většina dětí totiž nespí dostatečně dlouho na to, aby se jejich mozek vyčistil a zregeneroval.

Nedoceňovanou superschopností našeho mozku je ovšem to, že dokáže ve spánku přijít na řešení i celkem složitých úloh. Příkladem za všechny je schéma, které seřazuje chemické prvky podle logického řádu, známé pod jménem Mendělejevova periodická soustava prvků. S tímhle úkolem si Mendělejev lámal hlavu dlouhé roky a snažil se usilovně přijít na to, jak udělat v chemických prvcích pořádek. Povedlo se to teprve až jednou v noci, kdy to jeho mozku všechno zacvaklo a on se probudil a znal řešení.

Náš mozek je opravdu geniální nástroj, který umí vyvozovat souvislosti z podnětů přijatých během dne, a těch je daleko víc, než si uvědomujeme.
Spánek je tedy nezbytný pro zpracování zkušeností, převedení informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti, ale i hlavní podmínkou pro naši kreativitu. Blahořečím proto životu na volné noze, protože si můžu vstávat, kdy chci. A přeji všem zaměstnancům a školou povinným, aby těm, kteří to mohou ovlivnit, došlo, že vyspalý člověk i student podává dramaticky lepší výkon než ten, který je nucen vstávat na budík.


SPÁNKOVÁ DEPRIVACE – NEJVĚTŠÍ NEPŘÍTEL ČLOVĚKA
Ponechme stranou případy těch, kteří si spánkovou deprivaci pořizují dobrovolně, a věnujme se těm, kteří by moc rádi spali, ale nejde jim to. Neschopnost usnout a spát v klidu celou noc má ve většině případů společného jmenovatele, a tím je vysoká hladina kortizolu, hormonu nadledvin, který se přirozeně vyplavuje ve stresových situacích. Při chronickém stresu je pak kortizol v oběhu nepřetržitě. Bohužel se jedná o typický začarovaný kruh.

Čím méně spíme, tím spíš reagujeme na řadu podnětů přecitlivěle a vnímáme je jako ohrožení, a tím více kortizolu naše tělo produkuje.
Frustrující pravdou ovšem stále zůstává, že nejlepším lékem na stres je dostatek kvalitního spánku. Není divu, že se tolik zoufalých stresovaných jedinců uchyluje k polykání prášků na spaní ve snaze z toho deprimujícího kolečka vystoupit. Smutné na tom je, že léky na spaní fungují právě opačně. Kvalitu spánku jen zhoršují, vedou k závislosti, a navíc jejich užívání zvyšuje riziko rakoviny.

PŘÍRODNÍ SPACÍ PROSTŘEDKY
Pro ty, kteří se z toho chtějí vymotat, mám dobrou zprávu. Existuje totiž přírodní řešení. Celitin pomáhá zlepšit prokrvení mozku, prohlubuje především REM fázi spánku, kdy se nám zdají sny. Korolen je usínací jistota, celkově totiž harmonizuje oblast mozku a navozuje duševní rovnováhu. Jedno kapátko Korolenu a jedna kapsle Celitinu před spaním opravdu výrazně zlepšují kvalitu spánku. Další relevantní produkt je Gynex, který díky obsahu lékořice přispívá k duševnímu zdraví a klidu a harmonizuje hormonální systém (kortizol). Je ale nutné užívat jej určitě i během dne, ideálně 3x denně 7 kapek. Dobrý efekt na redukci stresu a zlepšení schopnosti usnout má také Relaxin.

Čím lépe budeme spát v noci, tím lépe se nám bude dařit ve dne, jsme totiž jin-jangové bytosti a pulzování mezi aktivitou a hlubokou relaxací je způsob, jak přirozeně dosahujeme vyrovnanosti. Ve svém vlastním zájmu byste se proto měli vzdát veškerého ponocování, ledaže byste se chtěli pořádně vyspat až v hrobě...

AUTOR ČLÁNKU
Mgr. TEREZA VIKTOROVÁ